úterý 9. června 2020

Hubnu...už asi po stopadesáté!

Jo, já vím..Po dlooouhé odmlce zase příspěvek. Ale! Je tu velká věc, kterou si nemůžu nechat pro sebe. Já hubnu! Ale né jen jako, ale jako fakt. Znáte to, novoroční předsevzetí, začínám od pondělí, začínám od novýho měsíce, ještě sním tu poslední tyčinku a začínám. Začínám vlastně pořád. Typickej rozjížděč.

Ani tohle moje hubnutí (pokus stopadesátý) nezačalo jen tak. Začalo jako novoroční předsevzetí, jak jinak že? Musím se smát, píšu příspěvek o hubnutí, chci se pochlubit, jak mi to jde a u toho jím chipsy. To je paradox, co?!

Tak fajn, začala jsem 1.1.2020 s váhou 75,5 kg (moje max váha byla 90 kg, když jsem šla rodit naši Emmču). Dnes je 9.6.2020 a mám 62,4 kg (samozřejmě vážila jsem se ráno, nahá, vykojená a bohužel pouze vyčůraná). Jo, mínus 13 kilo! Jak jsem to sakra dokázala? Do háje, musím se fakt pochválit, jsem na sebe pyšná jak nikdy! Jsi dobrá, Pavlo. Ne! To je málo. Jsi skvělá, Pájo, pokračuj!

pondělí 2. září 2019

Proč blog? Nový začátek? Kdo jsem? Co se to děje?

Vždyť nemáš žádnou koupenou hezkou šablonu, neumíš ty html věci a s počítačem kamarádíš jen tak decentně. Jojo, to je pravda, ale hrozně mě baví psát a přenášet svoje myšlenky na papír nebo v tomhle případě na blog. Možná ho nikdy nikomu neukážu, možná to bude jen takový můj deníček, ale potřebuju nějakou aktivitu na rodičáku. Né, že bych se doma s Emmičkou nudila (to teda vůbec), ale tak nějak cítím, že se potřebuju vypsat, vymluvit a kdo ví, možná budou moje problémky někoho zajímat a přidá se ke mně. 

Blog jsem si založila už asi milionkrát. Když mi bylo možná třináct, tak to byly takové ty první pokusy, ale v posledním roce to bylo opravdu mnohokrát. Jenže vždy jsem blog nakonec smazala, protože jsem nebyla spokojená s tím, jak vypadá. Článků už jsem měla docela dost, ale právě proto, že jsem perfekcionista a nelíbil se mi vzhled blogu, tak jsem se na to "vyprdla". Proto i ten název nedokonalá. Jenže pak jsem řekla, že takhle nikdy nic nedotáhnu dokonce, když budu chtět mít vše perfektní. Nikdy nic nebude perfektní. A tak jsem založila blog znovu, vzhled je ještě horší než původně byl, ale kašlu na to. Budu psát, budu si stěžovat, budu radit (možná i blbě), ale bude mě to naplňovat. To vylepšení vzhledu a všeho ostatního může být později. Nejdřív ale nesmím nechat uletět myšlenky a pocity, které právě mám. 

Takhle vypadala původní úvodní fotka. Fotka od L. Pöselové z naší svatby v dubnu 2017 (5. měsíc těhotná).